Během života v Litvě a Slovinsku jsem poznal dva vizuálně naprosto odlišné druhy liturgie, na první pohled je stejná, má stejná pravidla, ale přesto se docela liší. Pojďme si to srovnat 

V Litvě se obecně mnohem déle stojí a klečí, lid stojí dokud neodezní chvalozpěv na konci mše a ne jako ve střední Evropě nebo Německu si nesedne po odchodu kněze. 
V Litvě vůbec nefunguje příjímání na ruku, asi to není zakázané, ale nikdo to neprovozuje. Při biskupském závěrečném požehnání se obvykle klečí, to je zvyk, který jsem například viděl v Nové Říši, tam se při závěrečném požehnání klečí vždy. Při Beránkovi se striktně klečí, a to i jáhni, kterých je obecně v Litvě velmi málo. Ale kléru je tam dostatek. 

Naopak slovinské předpisy jsou velmi rozvolněné, řekl bych, což není asi nutně špatně, ani nutně dobře. Rozdíl spočívá v tom, že se v zásadě stojí a klečí minimálně, při úvodních obřadech se klečí jen na "Ve jménu otce...", od přiznání vin až po Evangelium se sedí, poté se sedí při přímluvách, klečí se jen na proměňování (v kostelech kde jsou židle a ne lavice, tak se při proměňování stojí) a po tajemství víry si všichni sednou a sedí až do Otčenáše, pak se stojí při Beránkovi a po něm si lid sedá. A opět při modlitbě po příjmání se povětšinou sedí, stoupne se jen na závěrečné požehnání. Sem tam se stane, že místo kázání je taková katecheze sestřičky k dětem, vůbec pastorace dětí mariborské katedrále je opravdu hodně vymakaná, i ve všední den jsou první 3-4 řady plné dětí. Zvláštní pocit. 

Občas si říkám, že tradicionalisté milující Tridentskou mši by tu místní liturgii dost blbě snášeli, ale nechť. 
Osobně mi přijde, že tyhle rozdíly jsou spíše detaily, v českých faronostech se tradice také trochu liší. Je to možná trochu divné, když přijdete do takového kostela poprvé, a to v obou případech. 
Pobaltí je obecně liturgicky více rigidní, v Srbsku jsou zvyklosti v podstatě totžné s těmi českými. 

Celá záležitost klečení/sezení/stání mi připomíná jeden postřeh z kázání: Přijde muž ve středních letech za farářem, že se modlil, přesně tak, jak bylo předpepsáno, všechno vždycky dodržel, a Pán Bůh ho nevyslyšel. Na to mu farář říká: "A potkal jsi se s Pánem Ježíšem ve svém srdi?" Na to ten muž už odpovědět nedokázal.